Třídění odpadů v Česku nabralo loni na obrátkách. Češi nejenže udrželi rostoucí trend, třídili navíc s takovým elánem, že překvapili i celkovým množstvím vytříděného odpadu. Loni ho vytřídil každý obyvatel ČR do barevných kontejnerů v průměru 71,8 kilogramů. To je o celých 5 kilogramů více než v roce 2020!
I přes velké změny ve společnosti způsobené pandemií koronaviru rostlo množství vytříděných odpadů na jednoho obyvatele podobným tempem jako v předchozích letech. Třídění zůstali Češi věrní, v ČR se podařilo i v roce 2021 udržet stav, kdy bezmála ¾ všech obyvatel pravidelně třídí své odpady. A třídili ještě více, než kdy předtím. V průměru každý Čech vytřídil 22,5 kilogramů papíru, 16,8 kg plastů, stejné množství kovů, 15,2 kg skla a necelý půl kilogram nápojových kartonů.
Nová definice recyklace a kroky na podporu recyklace
Zásadní dopad na plnění stanovených cílů měly nové odpadové a obalové předpisy, které zavedly nová evropská pravidla. Tím nejdůležitějším byla změna statistických definic recyklace, zejména rozlišení procesu úpravy odpadů pro recyklaci od samotné konečné recyklace. Pro ČR bylo také významné vyřazení produkce certifikovaných alternativních paliv (TAP) ze statistického vykazování recyklace, kam dosud patřila. I z toho důvodu bylo nutné samotnou recyklaci (materiálové využití) ještě více podpořit.
Na pozadí epidemiologických opatření tak probíhaly dva velmi důležité procesy směřující k vyšší recyklaci. Tím prvním byla úprava způsobu sběru odpadů. V řadě obcí byly zavedeny tzv. multikomoditní sběry tříděného odpadu. Jedná se o společný sběr materiálově různých odpadů do jedné nádoby tam, kde dotřiďovací linka umožňuje jejich následné oddělení. Typicky jde o sběr kovů spolu s plasty. Tento způsob sběru umožňuje intenzivní sběr všech tříděných komodit i v husté zástavbě, kde z prostorových důvodů není možné instalovat další kontejnery. Proto tuto možnost třídění uvítala řada obcí, které tak mohly bez problémů nabídnout hustou síť nádob a pytlů pro sběr kovů. Díky této změně dnes může takto kovy třídit více než 8 milionů občanů a sběrná síť pro ně se dále rozšiřuje.
Druhým podstatným prvkem pak byla započatá organizační i technologická modernizace dotřiďovacích procesů na třídicích linkách, zejména v případě plastů. Smyslem je především odklon od výroby TAP, do procesu recyklace, tedy zvýšení účinnosti dotřídění na jednotlivé polymery. Tento modernizační proces na třídicích linkách jsme podporovali úpravou odměn, které nejen výrazně narostly, protože kvalitní dotřídění je pochopitelně dražší, ale také jsou nyní navázány na samotnou dosaženou účinnost. To pochopitelně motivuje linky k inovacím v technologii i organizaci jejich provozu.
Smyslem změny způsobu financování bylo spojit jej nikoli s množstvím upravovaného odpadu, ale především s množstvím odpadu vstupujícího do konečné recyklace. Cílem je tedy propojit financování třídicích linek s měřicím bodem recyklace, který dle nové legislativy je na výstupu z dotřiďovacího procesu. Současně navýšené platby reflektovaly novou zákonnou úpravu, která vyžaduje, aby i nerecyklovatelný odpad byl využit, alespoň energeticky. Díky zahájené intenzifikaci procesu dotřídění odpadu se podařilo dosáhnout dobrého výsledku recyklace i v případě plastových obalů, kde je podle nových definičních podmínek zajištění splnění požadovaného cíle recyklace nejobtížnější. Tento proces modernizace bude pokračovat i v dalších letech, protože pro splnění náročných cílů směrnic EU bude nutné dosáhnout ještě vyšší účinnosti třídění.
EKO-KOM rozvíjí systém třídění již 25 let
Rok 2021 byl pro celý systém třídění a recyklace náročný. Nejen, že se v oblasti nakládání s odpadem projevovala řada problémů spojených s epidemií, ale také se zásadně změnily prakticky všechny předpisy spojené s odpady a recyklací obalů. EKO-KOM, a.s., problémy překonal ve spolupráci s obcemi, městy i odpadovými firmami. Letos je to již 25 let soustavné spolupráce na rozvoji sběrné sítě, jejím financování, na vylepšování technologií třídicích linek a rozvoji recyklace obalů.
Třídění a recyklace obalů pomáhá snižovat uhlíkovou stopu
Díky třídění odpadů v domácnostech a obcích vzniká surovina, která se na třídících linkách dotřídí na jednotlivé druhotné suroviny připravené k recyklaci a využití – pro výrobu nových produktů nebo jako zdroj energie či náhrada hnědého uhlí v teplárnách. Tříděním odpadů se snižuje zátěž životního prostředí – každoročně tříděním a recyklací obalových odpadů šetříme přírodní zdroje surovin, energii a zamezujeme rozšiřování skládek. A díky třídění a recyklaci odpadů se nám také daří významně snižovat uhlíkovou stopu. Loni se podařilo dosáhnout úspory CO2 ekv. ve výši přes 980 000 tun.22